|
|
Vitamíny v prevencii vývojových vád plodu – výživa tehotných
Brenkusová, Lada
Diplomová práce se zabývá problematikou těhotenské výživy z hlediska zastoupení vitaminů, které mají prokázán pozitivní efekt na průběh těhotenství a vývoj plodu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé vitaminy spolu s doporučenými denními dávkami a příklady potravin, ze kterých je možné tyto vitaminy čerpat. Část diplomové práce je také věnována chromatografické metodě, kterou lze použít při analýze vitaminů ve vzorcích. V rámci experimentální části je popsán postup extrakce a stanovování vitaminů v zakoupených přípravcích za použití vysokotlaké kapalinové chromatografie (HPLC). Ve výsledcích diplomové práce jsou uvedeny naměřené a přepočtené hodnoty jednotlivých vitaminů, které byly následně porovnávány s deklarovanými hodnotami uvedenými na obalu výrobku.
|
|
|
Molekulární podstata vývojových odchylek pohlaví u člověka
Kopanicová, Eliška ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Liška, František (oponent)
Vývoj vnitřních i vnějších pohlavních orgánů u člověka je ovlivněn na chromosomální, genové, ale i hormonální úrovni. Různé mutace na chromosomové i genové úrovni narušují regulační kaskády, které ovlivňují další vývoj orgánů. Kaskády jsou tak narušeny a způsobují variabilní vývojové vady jak vnitřních, tak vnějších pohlavních orgánů. Cílem práce je shrnutí těchto molekulárních procesů, které dále ovlivňují vývoj pohlavních orgánů u člověka, možných vývojových chybách a jejich fenotypových následujících projevech. Klíčová slova: Pohlavní orgány, vývojové vady, geneticky podmíněná onemocnění
|
|
|
Molekulární podstata vývojových vad člověka
Kovačičová, Denisa ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vrozených vývojových vad. První dvě kapitoly hovoří o jejich stručném rozdělení. Třetí kapitola pojednává o mutacích v oblasti krátkého raménka chromozomu 17. Zde je popisován syndrom Smithové- Magenisové, který je způsoben delecí oblasti 17p11.2 a syndrom Potocké- Lupského, jenž je její reciprokou duplikací. Z genů, které se vyskytujív této oblasti, se rešerše blíže věnuje genu RAI1. Dalším tématem zmiňovaným v této práci jsou RASopatie. Práce se v této oblasti zabývásyndromem Noonanové a blíže rozebírámutace v genech PTPN11, SOS1, RAF1, KRAS a NRAS. V kapitole pátéje popsána problematika thalidomidu od jeho historie až po dosud objevené mechanismy účinku. Je zde definována senzitivní perioda a mechanismus zastavení či pozastavení růstu končetin v závislosti na době podání léku. V závěru práce jsou diskutovány nové metody a poznatky spojenés těmito tématy. Klíčová slova: vývojové vady, teratologie, ontogeneze, syndrom Potocké - Lupského, syndrom Smithové- Magenisové, RASopatie, syndrom Noonanové, thalidomid
|
|
|
Vývojové vady pohlavního aparátu u vybraných druhů savců
Vedralová, Petra ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Pohlavní ústrojí samic i samců zajišťuje rozmnožování a tím přežití druhu. Avšak pokud jsou gonády nebo vývodné cesty abnormálně utvářeny či dokonce chybí, vznikají reprodukční anomálie. Vývoj samičích či samčích pohlavních buněk neprobíhá tak, jak je obvyklé a oplození i následná březost u samice nebo samotný pohlavní akt nemůže proběhnout. Platí to nejen u hospodářských zvířat, ale i u všech savců. Vývojové anomálie pohlavního aparátu jsou ve většině případů dědičného charakteru a předávají se z rodičů na jejich potomky. Poruchy se mohou objevit na chromozomální, gonádové nebo fenotypové úrovni.
Závažnými poruchami chromozomálního pohlaví jsou monosomie a trisomie, které způsobují infertilitu postiženého jedince. Mezi vady gonádového pohlaví patří například zvrat pohlaví. Pod anomálie fenotypového pohlaví spadá hermafroditismus a pseudohermafroditismus. Vady gonád představuje hypoplasie vaječníků i varlat a častý kryptorchismus. Aplasie Müllerových a Wolffových vývodů, hypospadie a diphallie jsou nejběžnějšími poruchami vývodných pohlavních cest.
Vývojové vady pohlavního ústrojí jsou závažné, jelikož kvůli nim často není reprodukce úspěšná nebo je dokonce zcela nemožná. Při nálezu vývojové abnormality u testovaného nebo již chovného jedince je třeba zvíře vyřadit z chovného programu, aby se vada v chovu dále nerozšiřovala.
Výskyt vad pohlavního aparátu a tím způsobené poruchy reprodukce a plodnosti úzce souvisí s ekonomikou chovu, zvláště je tomu tak u hospodářských zvířat. V chovu tak vznikají ztráty. Zdokonalováním metod popisu chorob a selekcí postižených jedinců, by měl být chov zvířat zdravější a po finanční stránce úspěšnější.
|
host ::
RSS.